Čína a Indie tvoří 87% nových uhelných kapacit v první polovině roku 2025

5. 11. 2025 | Jiří Staník

Podle dat Global Energy Monitor (GEM), Čína a Indie dohromady představují 87% nově přidané uhelné kapacity za první polovinu roku 2025.

Zatímco vyspělé ekonomiky směřují k postupnému odchodu od uhelné energie, Čína a Indie pokračují v její expanzi. To ukazuje rostoucí globální rozdělení mezi těmi, kdo uhlí opouštějí, a těmi, kdo na něm nadále staví:

Čína a Indie dohromady uvedly, oznámily nebo zahájily výstavbu uhelných elektráren o celkové kapacitě zhruba 87 GW (Čína ≈ 74,7 GW, Indie ≈ 12,8 GW), zatímco zbytek světa přidal jen asi 11 GW.
Čína zahájila nebo znovu spustila výstavbu projektů o rozsahu 46 GW, což ji drží na cestě k opakování rekordního roku 2024 (více než 97 GW nových projektů).
Indie uvedla do provozu asi 5,1 GW nové uhelné kapacity – více než v celém předchozím roce 2024.
V Evropě a Latinské Americe se výstavba nových uhelných elektráren téměř zastavila; v Latinské Americe v současnosti neexistují žádné aktivní návrhy.

Jak upozorňuje například Carbon Brief, Irská vláda například v červnu 2025 ukončila provoz uhelných elektráren a většina zemí EU plánuje ukončit uhelnou výrobu do roku 2033.

Čísla za Čínu a Indii jsou zajímavá v několika dalších ohledech. Zaprvé, samotná výroba z fosilních zdrojů v Číně i Indii v první polovině roku 2025 klesla, narozdíl od USA a EU:

Zadruhé, celkový podíl výroby energie z fosilních zdrojů podíl v Číně a Indii klesá. Čína v roce 2025 zvýšila instalaci solárních a větrných zdrojů více než zbytek světa dohromady. Tím růst obnovitelných zdrojů převýšil růst její poptávky po elektřině a výroba z fosilních paliv se snížila o 2%.

V Indii je situace obdobná – rovněž výrazně posílila výrobu ze solární a větrné energii a díky tomu omezila výrobu z uhlí a plynu:

Problémem tedy zůstává, že indická i čínská vláda zároveň podporují další rozvoj uhelných kapacit. Uhelná špička v Indii není například očekávána dříve než kolem roku 2040. Zatímco výroba elektřiny a podíl z obnovitelných zdroje rostou, ve velkých a rychle rostoucích zemích nestačí k pokrytí rychle rostoucí poptávky ekonomiky po energii, viz. srovnání výroby elektřiny mezi USA a Čínou:

I když vidíme mnoho pozitivních příkladů nárůstu obnovitelných zdrojů a výrazné posuny v některých regionech (např. Evropa, Latinská Amerika), globální obrázek je stále velmi rozdělený.

Pro dosažení klimatických cílů je nutné sledovat nejen růst obnovitelných zdrojů, ale i zpomalování a nakonec zastavování uhelné expanze. To se v praxi zatím neděje právě v těchto dvou klíčových zemích - Číně a Indii, ve kterých se odehrává většina nových investic do uhelné energie.

Rozdělení mezi regiony zároveň zesiluje nerovnosti – zatímco některé části světa do uhlí už téměř neinvestují, jiné regiony výrazně navyšují kapacitu. To přináší rizika pro globální koordinaci klimatické politiky a pro rovnováhu mezi ekonomickými potřebami rozvojových zemí a klimatickými cíli a ve svém důsledku pro konkurenceschopnost jednotlivých zemí a jejich podniků.

Čína Indie EU USA emise obnovitelné zdroje uhlí elektřina