Dánský vědec počítal hmyz na stejném čelním skle, stejné trase, za stejných podmínek – 20 let po sobě. Ve dvacátém ro...

| Jiří Staník
Dánský vědec počítal hmyz na stejném čelním skle, stejné trase, za stejných podm

V Německu dobrovolníci rozmístili pasti v 63 přírodních rezervacích. Ne na farmách – na chráněném území. Stejná metodika, 27 let. Celková hmotnost létajícího hmyzu klesla o 76 %. Uprostřed léta, kdy by měl být vrchol sezóny, o 82 %. Kontrola v letech 2020–2021: žádné zotavení.

Ve Velké Británii řidiči počítají otisky hmyzu na SPZ po jízdě. Výsledky za rok 2024 byly o 63 % nižší než v roce 2021. Za tři roky.

Globální metaanalýza z roku 2020 (166 průzkumů, 1 676 lokalit): suchozemský hmyz mizí tempem přibližně 9 % za dekádu.

Proč by nás to mělo zajímat?

75 % potravinových plodin závisí na opylování hmyzem – jablka, mandle, káva. Model z roku 2025 ukazuje, co by znamenal úplný kolaps opylovačů: ceny potravin +30 %, globální ekonomický dopad 729 miliard USD, ztráta 8 % celosvětových zásob vitamínu A.

Ptáci to už cítí. Severní Amerika přišla od roku 1970 o 2,9 miliardy ptáků. Studie z posledních týdnů: polovina z 261 sledovaných druhů je v závažném úbytku, nejrychleji v zemědělských oblastech. Hmyzožraví ptáci ztratili 2,9 miliardy jedinců. Ptáci, kteří hmyz nejedí? Ti přibylo 26 milionů. Ten poměr říká vše.

Jeden z autorů německé studie jezdí Land Roverem. Říká, že má aerodynamiku ledničky. Dnes zůstává čistý.

Tato čísla nejsou prognózy. Jsou to naměřená data. A týkají se všech – od potravinářského průmyslu přes zemědělství až po každého, kdo jí.

Biodiversity Insects FoodSecurity Sustainability Agriculture Pollinator

Související články