Indie zažívá ocelářský boom, ale s vysokou klimatickou cenovkou

Indie zažívá ocelářský boom — ale jeho klimatická cena je enormní.

Ocel tvoří 7–8 % světových emisí CO₂, v Indii dokonce ~12 % celonárodních emisí. Indická ocel je také výrazně „špinavější“:

• světový průměr: 1,9 t CO₂ / t oceli
• Indie: 2,5–2,6 t CO₂ / t (≈ +30 %)

Důvod? Téměř 90 % kapacity běží na uhlí a velká část produkce pochází z malých, neefektivních hutí. Uhlí je navíc zhruba 8× levnější než plyn, takže firmy nemají ekonomickou motivaci přejít na čistší technologie.

To je problém i pro EU: více než třetina indického exportu oceli míří do Evropy. A protože CBAM zohledňuje skutečnou emisní stopu, indická ocel bude patřit k nejvíce zatíženým dovozům (vyšší sazby než například u Číny).

CBAM tak bude fungovat jako uhlíková daň na levnou, ale vysoce emisní indickou ocel.
Indie protestuje, že jde o obchodní bariéru — EU kontruje, že je to nutný krok proti „carbon leakage“.

Velcí výrobci jako JSW a Tata zkouší piloty s obnovitelnou energií či zeleným vodíkem, ale technologie je drahá, plyn nedostupný a zákazníci v Indii nejsou ochotni platit prémii za zelenou ocel.