Jak se skandinávské firmy připravují na dopady CBAM?

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a reforma EU ETS vstoupily v platnost 1. ledna 2026 a poprvé v historii promítají náklady na CO₂ přímo do cen evropských materiálů. Nordea Bank analyzovala dopady na severské firmy a výsledky jsou zajímavé.

Nordea odhaduje cenový dopad na dovoz ocele, hliníku, cementu a hnojiv až ~20 % na dovoz v hodnotě 80 mld. € do roku 2030 — především v segmentu oceli. Výrobci materiálů v EU by měli být hlavními vítězi díky vyššímu využití kapacit a cenovému efektu.

Zásadní slabina současného nastavení je podle Nordea banky fakt, že CBAM zatím nepokrývá dovoz hotových výrobků vyrobených z těchto materiálů, což vytváří riziko obcházení a offshoringu.

Evropská komise navrhuje rozšíření na 180 navazujících produktů (autodíly, domácí spotřebiče, kovové nástroje) — potenciálně již od roku 2028. Nordea odhaduje dopad v řádu 3–5 % importní hodnoty.

Průzkum mezi 40 kotovanými nordickými firmami (kapitálové a spotřební zboží, stavebnictví, materiály) ukázal, že:

- materiálové firmy vnímají CBAM jako příležitost

- stavební firmy hodnotí dopad jako neutrální — většina materiálů se v Severských zemích získává lokálně a

- výrobci kapitálového a spotřebního zboží vidí mírně negativní riziko z vyšších vstupních nákladů, zejména pokud se CBAM rozšíří na downstream produkty.

Většina firem již pracuje na zmírňujících opatřeních — především přesun zdrojů k EU dodavatelům místo mimoevropských.

Základní scénář Nordea banky je, že současný design CBAM zůstane v zásadě beze změn do roku 2030, ale tlak na oslabení politik roste a vyžaduje pozorné sledování.